Pád
A pak přišel okamžik, kdy už nebylo čeho se držet.
To, co ještě včera dávalo jejím dnům smysl, najednou zmizelo. Nečekala, že jednoho dne může člověk otevřít oči a zjistit, že život, který znal, už neexistuje.
Chvíli jen hledá odpovědi.
Vrací se ke společným chvílím. Přemýšlí, kde se něco změnilo. Co mohla udělat jinak. Jestli mohla říct něco jiného, milovat víc, méně se bát.
Ale některé odchody nemají odpověď.
A tak poprvé pochopí, že ho nemůže přivést zpátky.
Nemůže změnit poslední slova. Nemůže zastavit čas. Nemůže se probudit do rána, kdy ještě všechno bylo v pořádku.
Může jen nechat všechno, co v sobě držela, konečně spadnout.
A někdy je právě pád prvním okamžikem, kdy přestaneme bojovat s tím, co už nemůžeme změnit.
Ještě netuší, kam ji ten pád zavede.
Teď jen sedí v tichu a nechává svůj dosavadní svět rozpadnout se.
A právě odtud začíná dno.
