Probouzení
Jednoho dne si všimne, že už ráno není první myšlenkou on.
Je to malý okamžik.
Tak malý, že by si ho možná ani nevšimla, kdyby se na chvíli nezastavila.
Poprvé po dlouhé době se nadechne a necítí jen prázdno.
Začíná si všímat světla.
Svého dechu.
Ticha kolem sebe.
Sama sebe.
Vzpomínky stále přicházejí, ale už ji neodnášejí s sebou.
A někde uvnitř se pomalu vrací něco, o čem si myslela, že spolu s ním odešlo.
Ona.
Žena, kterou byla před tou láskou.
Žena, na kterou během bolesti zapomněla.
Žena, která se někde pod všemi těmi slzami stále schovávala.
Ještě není šťastná.
Ještě není silná.
Ale poprvé si dovolí uvěřit, že by jednou mohla být.
A právě v tom okamžiku se něco změní.
Ne svět kolem ní.
Ona sama.
A probouzení začíná.
