en-Co všechno může vyprávět ženská silueta

Někdy nepotřebujeme vidět tvář.

Stačí silueta.

Obrys těla proti světlu.

Ramena.

Záda.

Ruce.

Krk.

Chodidla.

Každá část může být začátkem příběhu.

Ramena

Ramena mohou nést tíhu.

Někdy doslova.

Stažená ramena mohou působit unaveně.

Spuštěná mohou připomínat rezignaci.

Narovnaná mohou být prvním náznakem síly.

Je to jen několik centimetrů pohybu.

A přesto se může změnit celý příběh.

Záda

Záda nevidí naše oči.

Ale fotografie je může proměnit v jednu z nejsilnějších částí obrazu.

Otočení zad může znamenat odchod.

Odmítnutí.

Samotu.

Nebo naopak klid.

Někdy člověk nemusí utíkat, aby působil vzdáleně.

Stačí, že se otočí.

Ruce

Ruce mohou hledat.

Držet.

Pustit.

Schovat se.

Dotknout se.

A právě proto mohou být ruce na fotografii velmi osobní.

Jedna dlaň na vlastním těle může říkat něco úplně jiného než ruka natažená do prázdného prostoru.

Chodidla

Chodidla jsou spojena se zemí.

S cestou.

S odchodem.

S návratem.

Mohou vyprávět o člověku, který stojí pevně.

Ale také o někom, kdo ještě neví, kam vykročit.

Silueta jako nedokončená věta

Možná právě proto je silueta tak zajímavá.

Není úplnou odpovědí.

Je otázkou.

A každý, kdo se na ni dívá, ji může dokončit po svém.

LUMEORIA

Nemusíme vidět celý příběh, abychom ho mohli cítit.