en-Když se žena přestane dívat na sebe očima druhých

Do zrcadla.

Na fotografie.

Do očí druhých lidí.

Postupně ale často přestaneme vnímat, co skutečně cítíme, a začneme se dívat sami na sebe tak, jak si myslíme, že bychom měli vypadat.

Je naše tělo dost krásné?

Jsme dost štíhlé?

Dost mladé?

Dost přitažlivé?

A někdy trvá roky, než pochopíme, že naše tělo nikdy nemělo být odpovědí na očekávání někoho jiného.

Tělo jako vlastní prostor

Tělo není jen obraz.

Je to místo, ve kterém prožíváme svůj život.Nese stopy radosti, bolesti, mateřství, ztrát, změn i času.

Proto v LUMEORIA nechceme fotografovat tělo jako dokonalý objekt.

Zajímá nás člověk, který se za ním skrývá.

Jeho ticho.

Jeho nejistota.

Jeho síla.

Jeho okamžiky, kdy se znovu učí mít rád sám sebe.

Přestat se schovávat

Možná skutečná krása nezačíná ve chvíli, kdy se člověk začne svému tělu líbit.

Možná začíná ve chvíli, kdy se za něj přestane stydět.

Kdy se přestane porovnávat.

Kdy se na sebe poprvé podívá bez otázky: