en-Naděje nemusí být vidět

Naděje nemusí vypadat jako velké světlo.

Někdy je téměř neviditelná.

Je to jen malý okamžik, kdy se ráno nechce zůstat v posteli.

Je to otevřené okno.

První úsměv po dlouhé době.

Procházka.

Nová píseň.

Dotek slunce na kůži.

Z temnoty nemusíme vyskočit

Po bolesti se člověk nemusí okamžitě stát silným.

Návrat k sobě je pomalý.

Jeden krok.

Potom další.

A někdy dva kroky zpět.

To neznamená, že jsme selhali.

Znamená to, že jsme lidé.

Světlo nakonec přijde

Možná ne tak, jak jsme si ho představovali.

Ale přijde.

A když se po dlouhé době objeví první paprsek světla, možná zjistíme, že jsme se celou dobu měnili.

Že bolest nezmizela beze stopy.

Ale že z ní vyrostla nová síla.

A právě tam začíná LUMEORIA.

V místě, kde se tma pomalu mění ve světlo.